Cesta do Běšin aneb co se nám zde všechno přihodilo Dne 17.10.2008 v 16:00 hodin jsme tedy já se synovcem Pavlíkem, Pepa s mitfárou Kýblem a Zetka s mitfárou Kubou a divákem Davidem, s našimi plně naloženými vozy Š 110 R ala 200 RS, Š 110 R modrá a Š 105 LR Style bílá vyrazily směr Běšiny. Cesta probíhala v pořádku až do chvíle, kdy jsem jako vedoucí vozidlo odbočil k Beňovskému statku, abychom se podívali na sobotní druhou a čtvrtou RZ. Po zastavení u statku v Beňovech, kde právě pořadatelé uzavírali trať pro sprinty a kde již bylo několik sprintuchtivých šoférů se svými autíčky, nám Pepa oznámil, že má zřejmě prázdnou baterku a auto mu nestartuje. Po vzoru závodních strojů ze začátku minulého století jsme jej společnými silami roztlačili a všichni jsme pokračovali směr Klatovy. Na druhý kruhový objezd na Domažlické ul. v Klatovech jsem ale dojel pouze já. Zastavil jsem tedy na přilehlém parkovišti u Lidlu a po chvíli čekání jsem zavolal Zetkovi, co se stalo. Dozvěděl jsem se, že stojí na začátku Klatov a Pepovo erko opět nejede, neboť mu vypadl kabel z alternátoru, auto mu nedobíjelo a má tudíž zcela prázdnou baterku. Domluvili jsme se, že Pepu roztlačí a já na ně počkám u Lidlu, odkud všichni pojedem kolem potoka zadem k Hypernově, abychom nemuseli přes semafory. Po 10ti minutách čekání přijížděl zbytek teamu Pepa a Zetka. Vyrazil jsem tedy domluveným směrem a tu vidím jak Pepa zapoměl odbočit a pokračuje na kruháči rovně do centra města. Zetka odbočil správně a přijel ke mě. Po té jsme se oba rozjeli za Pepou abychom mu případně mohli pomoci, kdyby zase někde zůstal viset. Naštěstí to byla poslední závada a všichni jsme šťastně dorazili do kempu. Zde jsme se ubytovali v chatce č. 18 a dali jsme se do opravy elektroinstalace světel na Zetkově škodě 105 LRstyle. Metodou tvrdého propojení - šroubovákem, jsme zjistili, zkratový kabel u vnitřního osvětlení interiéru, který neustále přepaloval první pojistku. Kabel byl odstraněn a dle elektrického schematu jsme se dále prokousávali změtí elektrických kabelů, abychom zjistili, že potkávací a dálková světla na Zetkově autě nejdou, kvůli vadné přepínací páčce pod volantem (Lucas). Naštěstí jsem s sebou vzal igelitku se všelijakými elektrohejbátky včetně několika starších Lucasů. Mezitím co Zetka s Pepou pokračovali ve zprovoznění světel na Zetkově autě. Vyrazili jsme asi v 19:00 hodin s Pepanem najíždět RZ 1 Úloh - Rajské. Při prvním průjezdu jsme si napsali itinerář, při druhém průjezdu jsme si provedli mírnou korekci a při třetím průjezdu jsme si to již zkusili projet - místama i svižněji, což se nám málem vymstilo v první Levé 4, kdy jsme opustili asfaltový povrch silničky a nekontrolovatelně jsme se sunuli ke skupině stromů, o kterých jsem v tu chvíli nepochyboval, že se o ně zastavíme. Naštěstí se přední kola chytla a vrátili jsme se bez kolize zpět na silnici. Při tomto průjezdu jsem si začínal uvědomovat, že moje auto ztrácí výkon. Výrazné to bylo zejména do kopce při výjezdu z RZ 1. Pokračovali jsme dál a cestou z kopce jsme zjistili, že nám auto přibržďuje. Dojeli jsme do Čachrova, kde jsem auto odstavil ke hřbitovu mimo vozovku a protože jsme odjeli bez veškerého vercajchu zavolali jsme Pepu, který zrovna se Zetkou dokončil opravu Lucase v Zetkově autě, aby nám přivezli nářadí. Uvedl jsem mu jaké konkrétní nářadí budu potřebovat. Aby nás Pepa v Čachrově lépe našel, chtěl jsem s erkem popojet k hlavní silnici, ale brzdy po vychladnutí již brzdily tak intenzivně, že jsem se vůbec nerozjel. Vypojil jsem tedy kontakty na brzdová světla a kontrolku brzd, které pořád svítily a čekali jsme na Pepu s nářadím. Naše přítomnost u hřbitova nezůstala bez povšimnutí. Během chvíle se u nás shromáždila skupinka místních adolescentů, kteří obdivovali mé erko a nabídli svoji pomoc při opravě, tím že přinesou nářadí. S díky jsem odmítl s tím, že nářadí je na cestě. Než Pepa se Zetkou přijeli dobře jsme si s klukama popovídali. Když k nám dorazilo Zetkovo auto a vystoupili z něj Zetka, Pepa a Kyblík bylo po chvilce jasné, že přivezli jiné nářadí, než o které jsem Pepu požádal. Teď jsem teprve rád využil nabídky místních kluků, kteří mi nabídli své nářadí. Pomocí nářadí, které přivezl Pepa jsem odšrouboval hlavní brzdový válec z posilovače, čímž jsem auto odbrzdil a vyrazili jsme k jednomu z kluků domů. Zde jsem zase zašrouboval čípek na posilovači o 5 mm zpět do původního stavu, přišrouboval brzdový válec k posilovači a bylo spraveno. Poděkoval jsem klukům a vyrazili jsme do Běšin. Zaparkovali jsme auta u chatky a vyrazili jsme do hospody v kempu, kde jsme si objednali večeři a něco k pití. Asi ve 23:00 hodin za námi dorazilo poslední účastnické auto teamu a to žluté erko i s řidičkou Lenkou, která chudák musela být do 22:00 hodin v práci. Lehce jsme zde popili a postupně jsme se vytráceli z hospody spát do chatky. Poslední šel z hospody samozřejmě Kýbl, kterého společně s jeho spoupíčem Míťou vyhodili, když zavírali hospodu. Sobota ráno. Budíček v 06:30 hod. Posnídat, k doplnění snídaně chodský koláč od Lenky a hurá všichni na technickou přejímku do Investelu. Zde prošel bez závad pouze Zetka. Já a Pepa jsme měli slabý účinek LZ brzdy. Po přejímce jsme se jeli podívat na Beňovskou RZ, kde jsme si zkoušeli zejména prostor „letiště“ se slalomovým retardérem. Zde se objevila další závada na mém erku a to defekt PP pneumatiky do které byla v pátek ráno dávána nová duše. Následovala výměna kola za rezervní kolo na disku Apollo s pneu 145/70-13 a hurá do pneuservisu Emka v Klatovech. Otvírací doba byla pro nás bohužel až od 09:00 hodin, takže jsme měli ještě přes půl hodiny čas. Zajeli jsme tedy do Kauflandu pro snídani a svačiny a jeli se podívat na Erbenovo náměstí v Klatovech, kde se měla jet RZ 3,6 - slalom. Zde jsme prostudovali trasu a odjeli do pneuservisu. V pneuservisu bylo zjištěno, že defekt vznikl chybnou montáží duše do kola v pátek 17. 10. 2008 v Domažlicích, kde při montáži duše došlo k jejímu přeložení a v tomto zlomu duše praskla. To mě docela nakrklo a už jsem se těšil jak to v Domažlicích gumařům v pneuservisu při reklamaci vytmavím. Po opravě kola jsme odjeli na start RZ 1/4, kterou jsme si s Pepanem chtěli ještě jednou projet za světla. Při projíždění RZ jsme v protisměru potkali vozidlo pořadatelů, kteří nám vyčinili kůži, že si najíždíme RZ. Vrátili jsme se tedy do kempu, zaparkovali auto k chatce, umyli jej a pak přeparkovali do spodní části kempu na trávník. Po prohlédnutí zde zaparkovaných skvostů značky škoda jsem překecal všechny chlapy z našeho teamu včetně 11ti letého Pavlíka abychom se zúčastnili gumosprintu. A nápad to nebyl špatný neboť Pepa se umístil na 2. -3. místě s druhým nejlepším časem. Chtěli jsme se ještě zúčastnit vědomostního testu z autoškoly, ale pořadatelé tento test zřejmě sbalili dřív, než jsme je našli. Pepa se rovněž zúčastnil soutěže o nejhlasitější výfuk a bylo z toho krásné druhé místo! Po té jsem se ještě pokoušel promazat lanovody ruční brzdy olejem v injekční stříkačce s jehlou, ale povedlo se to pouze u jednoho lanovodu. Po 13té hodině jsme vyrazili na start se startovními čísly 20. Pepa – Kýbl / Š 110R, 21. Já - Pepan / Š 110R ala 200 RS a 22. Zetka - Kuba / Š 105 LR Style. Lenka coby účastník srazu v kategorii tuning se startovním číslem 265 se chopila kamery a dokumentovala náš start v kempu, následně RZ 2 Beňovy a RZ 6 Erbenovo náměstí, které objížděla ještě s Pavlíkem a Davidem, kterého jako diváka přivezl Zetka. Máme v plánu z těchto záběrů sestříhat nějaké DVD. Vyrazili jsme na start 1 RZ v Úlohu, kde byla kvůli kolizi Škody Felicie do stromu pozastavena erzeta na cca 30 minut. Já, Pepa i Zetka jsme trpělivě čekali ve frontě, až se dostaneme ke stolečku s časovou kontrolou a zde jsme zjistili, že díky naší vyčkávací taktice jsme všichni nasbírali od 16ti do 18ti minut pozdní příjezd do časovky, který byl následně řádně penalizován při sčítání výsledků. Toto nás lehce rozladilo. Takto naladěn jsem vyrazil do RZ 1. Pepan četl itinerář jak měl, retardéry překvapily svým snadným průjezdem bez nutnosti točit volantem a blížili jsme se k místu kde podle mapky, kterou jsme dostali společně s itinerářem v kempu, měl být před pravou 7 retardér. Pepan mi ovšem přečetl pouze retardér bez další návaznosti na pravou 7. Jel jsem tedy dál s pocitem, že retardéry se nechají projet v poho na trojku a pod plynem a najednou místo retardéru pravá 7 a na tachometru asi 80. To se fakt nedalo:-). Udělali jsme si tedy malý výlet mimo trať v přímém směru. Couvačka, zpátky na trať a nyní následovalo několik marných pokusů, rozjet se na trojku, čtyřku a posléze jednotku na kterou jsme se konečně rozjeli a pokračovali do cíle. Po této erzetě jsem se rozloučil s jakýmkoliv slušným umístěním. Ovšem nebyl všem dnům konec. Projeli jsme RZ 2, zvolna jsme si projeli neměřenou RZ 3 na Erbenově náměstí a po dojetí této RZ nám motor chcípl. Po opětovném nastartování se již pohyboval pouze přískoky. Motor vynechával a hádal se jako kdyby jel na tři válce a ještě jeden z nich pálil jenom občas. Z cíle 3. RZ jsme pokračovali spíše přískoky do cíle první etapy, kam jsme ale nedojeli v kuse. Auto zcela odmítlo poslušnost na polovině trasy přejezdu, kde se motor zastavil a nechtěl naskočit. Zde nás dojel Pepa a snažil se nám pomoci. Po přendání zapalovací cívky a domačkání všech zapalovacích kabelů ke svíčkám a do rozdělovače motor po několika minutách úsilí naskočil a opět přískokami jsme pokračovali do kempu, kam jsme zdárně dojeli. Zde jsme měli 40 minut na přeskupení a servis. Za tuto dobu jsem vyměnil svíčky, kabely, zapalovací cívku bez žádného výsledku. S motorem, který se musel vytáčet na 5500 otáček, aby se na jedničku alespoň rozjel jsme s Pepanem vyrazili do 2. etapy závodu, kde nás čekali ještě tři rychlostní zkoušky. S hrůzou jak to s námi dopadne a zda nezůstaneme viset někde na trase jsme se postupně prokousali 4. a 5. RZ. Dorazili jsme na start 6. rychlostní zkoušky na Erbenově náměstí. Při průjezdu touto RZ jsem z nervozity z nefunkčního motoru udělal hned dvě vážnější chyby při průjezdu za baráky, kdy jsem dvakrát vyjel z trati z toho podruhé PP kolem na obrubník o který jsem prorazil gumu na tomto kole. S jednou prázdnou pneumatikou jsem projel celý slalom na Erbenově náměstí až do časové kontroly za cílem. Zde jsme zastavili, během 3 minut jsme vyměnili bouchlé kolo za rezervu a pokračovali do další časové kontroly na náměstí v Klatovech, kde se jela jízda zručnosti. Na tuto disciplínu jsem se docela těšil ale z obavy, abychom dojeli do cíle v kempu jsem ji byl nucen vynechat a pokračoval jsem do kempu, kam jsem dojel včas. Vzhledem k tomu že Pepovo těhotná manželka měla již porodní bolesti, odvezl jí Pepa do porodnice. Cestou ještě stihl srazit srnku, za kterou nás potom telefonem poslal, abychom učinili příslušné kroky a nahlásili tuto skutešnost. Srnka ale byla už kdo ví kde. Večer jsme všichni zapluli do hospody v kempu a probírali zážitky z celého srazu. Velmi nás potěšilo, že vyhlašování výsledků bylo v salonku restaurace a ne venku ve stanu, kde byla nehorázná zima. Pečené masíčko z grilu i pivečko bylo výborné a proto jsme v restauraci vydrželi do ranních hodin. Nejdéle jako vždy Kyblík, který hospodu zavíral. Jedinou vadou na obecném veselí byla neúčast mého mitfáry Pepana v hospodě a to jak v Pátek, tak v sobotu, což se v našem teamu bez vážného důvodu nedělá!!! Neděle ráno. Budíček v 08:30 hod. Pepa a Zetka se snažili probudit Kyblíka, což, jak se později ukázalo, bylo velkou chybou. Nevyspalý Kýbl se naštval, že jej budíme a hlasitým spíláním probudil zbytek chaty. Toto nevydržela Lenča a z vedlejšího pokoje mu přišla vynadat. Po chvilce výměny názorů to ale vzdala a vrátila se do našeho pokoje. Jenže Kyblík, jak byl jěšte v ráži, vzal tašku se svými věcmi a otevřenými dveřmi jej vyhodil z chatky a jen tak ve spodním prádle a v botech zmizel. Po malé snídani, a Pepínovo vyžebrání řízku od Davida se začalo s velkým úklidem chatky spojeným s balením věcí. Po té se Pepa vydal hledat uprchlého Kyblíka, který v klidu čekal u Pepovo druhého auta, které měl řídit zpět do Kdyně. Následoval odjezd na automotoburzu v Klatovech v Investelu. Sem náš team doráží kolem 10:15 hodin, kdy zde balí věci poslední tři prodejci a odjíždí i auto s grilovanými klobásami a pivem. Následuje rozlučka s členy teamu a každý vyráží svou cestou. Dne: 24.10.2008 / revize: 18.03.2009 Autor: Pája